Den dvacátý druhý. Loudáme se a uvědomujeme si, že dojdeme celou trasu Kungsleden.
Janča:
Ráno se probouzím jako první, dopisuji v kuchyňce deníček a udělám si matchu. Se snídaní čekám na holky, mám pocit, že tohle je náš společný rituál, jak začít den. Odcházíme kolem půl 11 a celou cestu děláme jednu pauzu za druhou. Dokonce jsem v určitý okamžik z toho válení už netrpělivá, chci ujít alespoň něco a dojít do Hemavanu tak, abych měla čas na sebe a své focení. Domluvily jsme se, že zítra do Hemavanu nedojdeme, i kdybychom mohly a ještě více si vychutnáme hory. Už bych si potřebovala vychutnat i místní kulturu, ale respektuji rozhodnutí skupiny. Dnes bylo krásné počasí a pohodový den.
Dája:
Dneska ráno si zase neskutečně užívám hygienu v potoce. Mám to ráda, svěžest proudící vody, cákání na sebe, prodýchávání chladu, pohlazení ručníkem. Mám pomalé ráno, snídáme v teple uvnitř shelteru. Všechno suchý. Ještě si dokupuju nudle a vločky v milém rozhovoru s lidmi, kteří se zrovna střídají v měsíčním správcováním chaty. Kadiboudy tu maj zase hezky vyzdobené - fotky, kvítí, plakát s místním ptactvem. S dnešním celodenním sluncem se máme zas pohodově. Co víc si přát.
Pauzy si vychutnáváme do sytosti, cloudberries a borůvky, leháro a s obědem došlo i na koupačku. Pálíme naši poslední vonnou tyčinku. Užívám si tu vůni, dneska se zavřenýma očima, namířenýma na slunko, plná pocitu vděku. Zasněžené vršky, které se nám před pár dny vylouply, jsou zas o tolik blíž. Je to krása.
Jedna z dnešních pasáží trasy je plná mostků a ostrůvků, voda klidná, Janča je klidná. Část na kopci pak mírumilovná, s dalekými výhledy a skákáním po kamenech. Stanujeme přes řeku za chatou Syter. Ukrajujeme opatrně z posledních kilometrů, abychom hlavně zítra nebyly v Hemavanu :) Na večeři vylezáme výš do kopce, abychom zachytily poslední paprsky slunce. Další z dnešních radostí je pocit, že jdu v normálních (ne nepromokavých) ponožkách jako normální voňavý člověk, i přes mokré úseky se mi podařilo dojít s nohama v suchu. Bingo! Po tolika dnech je to velký zážitek.
Sentimentální poznámka - tohle je předposlední noc ve stanu.
Druhá sentimentální poznámka - myslím, že kdyby i dál byla občasná možnost zastavit u zázemí, dokoupit zásoby, dosušit mokré a počasí se takhle dařilo, mohla bych putovat dál a dál týdny a týdny.
Jazyková poznámka - napadlo mě, že je přinejmenším zajímavé, kolik světových jazyků má v pozdravu písmeno H. Tady na cestách je to “hej, hej”.
Snivá, plánovací poznámka - v Hemavanu si nasadím náušnice, koupím si nášivku Kungsleden a objednám si rybu na talíři a pivo.
23. srpna 2022
Více fotek na Instagramu tam_kde_lisky
